OHLASY  SBORU V LYSÉ NAD LABEM
HISTORIEORGANIZACEOHLASYPOZVÁNÍAKTUALITY


JDĚTĚ DO GALILEJE

(Marek 16,1-8)

Tři ženy se vydávají prvního dne po sobotě k Ježíšovu hrobu. Vyšly brzy ráno, sotva vyšlo slunce. Chtěly pomazat Ježíšovo tělo vonnými mastmi. V pátek to nestihly. Západem slunce totiž začínal židovský sabat a tělo muselo být do té doby uloženo v hrobě. Cestou ty tři řešily technický problém. Lámaly si hlavu tím, kdo jim odvalí kámen od vchodu do hrobu. Když se však před nimi hrob objevil, tak s překvapením zjišťují, že kámen už je odvalen. Vstoupí dovnitř, ale Ježíšovo tělo v něm nenaleznou. Překvapí je tu ovšem mládenec v bílém rouchu, který jim sděluje: „Neděste se! Hledáte Ježíše, toho Nazaretského, který byl ukřižován. Byl vzkříšen, není zde.“

Skutečnosti, které si nedokážeme vysvětlit, nás zneklidňují. Dokonce i ty, které nás neohrožují a jsou zjevně v náš prospěch. Mládenec dopoví své evangelium, ale ženy, místo aby se z něho radovaly, berou nohy na ramena. Pryč z místa, kde se dějí nepochopitelné věci, kde hrůza smrti není přemáhána pouze symbolicky – vonnými mastmi - ale doopravdy. Kde se toto děje, tam musí působit nějaká nadpozemská síla. Moc, která se vymyká lidskému rozumu a která jedná zcela svrchovaně. Pro nás lidi je příznačné, že jsme klidnější s mocnostmi temnosti, které máme přečtené a jejichž kroky si dovedeme vysvětlit, než s posly světla, jejichž způsoby nás stále znovu uvádějí v úžas.

Křesťanské velikonoce jsou svědectvím o tom, že Ježíš z Nazareta, podřízený zákonu smrti, kletbu tohoto zákona prolomil. Jeho tělo bylo lámáno, jeho krev se vylévala, prošel peklem, byl uložen do hrobu - a přesto nebyl jeho život vynulován. Smrt ho neudržela ve své moci. Tři dny se jí to dařilo. Pak jí však došly síly a kámen uzavírající vchod do hrobu se dal do pohybu. Křesťanská víra je přitakáním k onomu šokujícímu sdělení Velikonoční neděle, že „Ježíš, ten Nazaretský, který byl ukřižován, byl vzkříšen“. Bůh v jeho osobě zvítězil nad diktaturou smrti. Toto je evangelium, které se o Velikonocích rozeznělo do světa. Nevíme, jak se to stalo, ale věříme, že tomu tak je.

Ježíšovo vzkříšení je Božím tajemstvím. Bible se mu nepokouší přijít na kloub. Ta pouze předkládá svědectví osob, které Ježíše nenalezly v hrobě. Ony tři ženy k nim patří na prvém místě. Mládenec v bílém rouchu jim dává poselství pro Ježíšovy učedníky: mají se vypravit do Galileje, tam svého vzkříšeného Mistra spatří! Mají se vrátit do míst, kde jim bude každý kámen připomínat, co říkal a dělal. Vzkříšený dokáže zastavit člověka kdekoli. Jdeme-li mu však vstříc, tak pravděpodobnost setkání roste. Naší Galileou je nejspíš náš kostel. Tady k nám Ježíš promlouvá a tady nás sytí. Kdo zde hledá „Ježíše, toho Nazaretského, který byl ukřižován“, ten se tu s ním - Vzkříšeným setká.


Emanuel Vejnar

Zpět do ohlasů | Začátek dokumentu


Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Lysé nad Labem lysá