OHLASY  SBORU V LYSÉ NAD LABEM
HISTORIEORGANIZACEOHLASYPOZVÁNÍAKTUALITY


Nelegální imigrace

Poprázdninové období nepředznamenává žádná významná událost církevního roku. Proto tento čas vybízí teology k úvahám na aktuální témata. Mezi ně bezesporu patří problém nelegální imigrace. Ta nás v Česku dlouho zaměstnávala jen okrajově. Proud migrantů totiž naši zemi buď míjel, nebo jí procházel a směřoval do států, které žadatelům o azyl nabízely výhodnější podmínky. Snaha stanovit v zemích Evropské unie povinné imigrantské kvóty a každodenní prezentace tohoto tématu v médiích však náš pohled na tento migrační tlak mění. Začínáme si uvědomovat, že se nás probíhající masivní přesun obyvatelstva také týká a že vzhledem ke zcela odlišné kultuře, kterou tito lidé sdílí a nesou si s sebou, může zásadním a nevratným způsobem ovlivnit povahu života v naší zemi.

Synodní rada naší církve vydala 2. července tohoto roku prohlášení, ve kterém kritizuje české politiky kvůli nedostatku odvahy nelegálním migrantům pomáhat. Ty, kteří nelegální migranty odmítají přijmout, v něm nazývá populisty. (Kdo určuje hranici mezi demokracií a populismem?) Jsem rád, že se Evangelická církev hlásí k mistru Janu Husovi. Díky tomu lze totiž s představiteli církve nesouhlasit. Církev nenese odpovědnost za chod státu. Neměla by proto mistrovat ty, kteří tuto odpovědnost mají. Politici nejsou odpovědní Synodní radě, ale svým voličům. Průzkumy veřejného mínění týkající se nelegální migrace přitom prozrazují, že ti kritizovaní politici vůli svých voličů skutečně reprezentují. A tak by to mělo být. Tak vypadá fungující, tedy nikým neřízená demokracie.

Často citovaný biblický text, kterým se v církvi dokládá nezbytnost přijímat nelegální migranty, nalezneme v 5. knize Mojžíšově. V 10. kapitole, 19. verši zde čteme: "Milujte tedy hosta, neboť jste byli hosty v egyptské zemi." Ale host je přece ten, kdo přichází pozván. Izrael, který v době hladu sestoupil do Egypta, tam neproniknul jako nelegální migrant, ale přišel tam na výslovné pozvání "pána Egypta". V egyptské zemi byl tedy skutečně hostem. Kdo přichází bez pozvání, tomu označení "host" nepřísluší. Může samozřejmě přijít. Ale musí být srozuměn s tím, že nemusí být přijat. Jeho snaha vstoupit podléhá úplně stejnému režimu jako snaha toho, kdo nezván vstupuje do našeho domu.

V prohlášení Synodní rady se píše, že lidé přicházející do Evropy prchají před násilím a válkou. Dodejme k tomu, že jsme v jejich zemích tyto projevy akcelerovali my, Evropané a Američané. Před pár desetiletími se do světa vyvážela revoluce, nyní do něj vyvážíme demokracii. Násilí a válka jsou důsledky obou těchto vývozů. Tato naše vina nám nedovoluje zavřít vrátka a nikomu neotevřít. Měli bychom však vzít v úvahu, že nejubožejšími nejsou ti, kteří sehnali dolary a vyrazili do Evropy, ale ti, kteří zůstávají ve svém rozvráceném domově. Důležitější než sisyfovská snaha absorbovat proud nelegálních migrantů je snažit se stabilizovat situaci v zemích, které jsme svým vývozem demokracie destabilizovali. Bez toho z nich budou prchat stále další. A to by byl konec života, který v naší zemi žijeme.

Emanuel Vejnar

Zpět do ohlasů | Začátek dokumentu


Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Lysé nad Labem lysá