Poslední tři dny v květnu se ke svému jednání sešel synod. Je to nejvyšší orgán naší církve, jakýsi její parlament. Delegáti jsou do něj voleni a jejich počet se pohybuje kolem sedmdesáti. Letos se synod poprvé konal mimo Prahu, na Vsetíně. Za náš Poděbradský seniorát jsme se ho účastnili čtyři: Dva stávající členové našeho sboru a dva jeho někdejší členové. Fakticky tam však bylo delegátů navázaných na Lysou ještě o jednoho více. Tím pátým byl zástupce studentů Evangelické bohoslovecké fakulty UK, který se na počátku tohoto roku přistěhoval do Lysé. Vsetín je v našich českých poměrech nábožensky zcela netypické město. Dominují mu dva evangelické kostely. Katolický kostel jsem během svého pobytu ani nezahlédl. S výjimkou zahajovacího shromáždění, o které se podělily oba zmíněné kostely, probíhal synod v místním kulturním domě. V něm mohli delegáti dobře využít příruční počítače. Všichni jsme byli dokonce evidováni čárovým kódem, aby byl při hlasování vždy jasný počet přítomných. Vzhledem k tomu, že kulturní dům má svou restauraci, jsme na oběd či večeři ani nemuseli vyjít z budovy a přešli pouze do jiného sálu. Nejvíce projednávaných témat souviselo se situací samofinancování církve. Prostředky získané z peněžního plnění restituce, se budou kapitalizovat ve dvou za tím účelem založených akciových společnostech. Většina uvolňovaných prostředků je určena na platy církevních pracovníků, menší část (cca 15%) půjde na rozvojové a diakonické projekty. Fyzicky restituované nemovitosti obhospodařují sbory ve své režii. Synod zrušil sbor v Hraběticích, zřídil podporované místo v Berouně, schválil návrh na manažerské vedení Diakonie a vyjádřil souhlas s prodejem budovy Evangelické teologické fakulty Univerzitě Karlově. Teologickou reflexí naší současné situace přispěl do jednání synodní senior Joel Ruml. Tady je část jeho zprávy: „Kriticky sledujeme své církevní okolí a hodnotíme ojedinělé pokusy vyjít za hranice sboru a církve. Je cítit ostych až bázeň definovat a následně vyzdvihnout evangelické specifikum, a to i s bratrským vymezením se vůči ostatním křesťanským tradicím. Je to z důvodů ekumenické svornosti, ze strachu z ještě výraznější menšinovosti nebo ze ztráty evangelického povědomí? Naše situace je kritická, protože nápaditých a sebevědomých nositelů evangelia je mezi námi málo.“ V oblastech, kde si naše sbory uchovaly evangelickou identitu, je církev skutečně v lepší kondici než tam, kde jsou konfesně rozbředlé. To jsme si uvědomili závěrečný večer. Východomoravský seniorát připravil v „dolním“ vsetínském sboru komponované pásmo, v němž nám přiblížil své dějiny a představil všechny své sbory. Při této prezentaci zazpívaly tři pěvecké soubory a vystoupila krojovaná valašská muzika. Ta pak u planoucí vatry vyhrávala v navazující zahradní party dlouho do noci. Dobré náladě přispělo i to, že tento rozlučovací synodní večer sponzorovala vizovická firma Jelínek.
Zpět do ohlasů | Začátek dokumentu ![]() Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Lysé nad Labem ![]() |