OHLASY  SBORU V LYSÉ NAD LABEM
HISTORIEORGANIZACEOHLASYPOZVÁNÍAKTUALITY


BOHOSLUŽBY V LYSÉ NAD LABEM - Boží hod vánoční 25.12.2014


VSTUPNÍ SLOVA – Iz 49,13
PÍSEŇ – 81
MODLITBA

Hospodine, Bože náš, z tvého svrchovaného rozhodnutí povstal tento svět. Propastná tůň a tma musely ustoupit tvému světlu. A když se kvůli našemu hříchu ve tvém stvoření opět setmělo, vstoupil jsi do něj ve svém Synu. On je Světlem, které rozptyluje temnoty a které ani ta největší tma nepohltí. Radujeme se z toho, že nás nenecháváš, zahynout v tom, co jsme způsobili. V Ježíši nás vedeš krok za krokem zpátky k sobě. Proto ti hlasem veselým zvučně prozpěvujeme. V betlémském Dítěti nám vracíš život. Ono v nás zažehuje touhu znovu ho pevně uchopit. A usilovat dát mu podobu, jakou měl před tím než pokušitel vlil do našich srdcí jed touhy po bohorovnosti. Prosíme, dávej lidem rozpoznat, že to, co se odehrálo v betlémské stáji, není nějaká národopisná selanka, ale událost, která se odehrává mezi nebem a zemí. Připojujeme se svými srdci i ústy ke všem, kteří tvého Syna vítali a vyznali jako Spasitele. K pastýřům z betlémských plání i k mudrcům od východu. S nimi i s nebeskými zástupy voláme: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi. Bůh v nich má zalíbení. Amen

ČTENÍ PÍSMA SVATÉHO – L 2,1-14

PÍSEŇ – 278

KÁZÁNÍ – 2 Kor 8, 9

Milí bratři a sestry, úvodní čtení z Lukášova evangelia líčí, jak to kdysi v Betlémě nejspíš vypadalo. Říkám nejspíš, protože evangelista Matouš nám přináší poněkud jiný příběh než Lukáš. A Marek s Janem se o Ježíšově narození vůbec nezmiňují. Verš, který jsme před okamžikem slyšeli z 2. epištoly do Korintu nenabízí nějakou další vánoční variantu. Slouží jako klíč, který nám pomáhá rozšifrovat, co se to tehdy v Betlémě vlastně stalo, jaký to Ježíšovo narození mělo smysl. Apoštol Pavel tu událost vykládá takto: Byl bohatý, ale pro vás se stal chudým, abyste vy jeho chudobou zbohatli. Ježíšovo narození, které Pavel chápe jako Boží vstup do tohoto světa, je pro něj činem sebezapíravé a současně druhé zbohacující lásky. Ještě před tím než z Ježíšových úst poprvé zaznělo „následuj mě“, se stal Ježíš chudým. Opustil Otcův klín a nebeskou slávu vyměnil za pozemský chlév. Neučinil tak proto, aby nám hrál na city. Učinil tak proto, aby nás učinil bohatými. Toto je jeho program. Boží Syn se z lásky k nám lidem vzdává výhod svého božství a stává se člověkem.

V epištole do Filipis vyjadřuje apoštol tuto skutečnost ještě jinými slovy: „Způsobem bytí byl roven Bohu a přece na své rovnosti nelpěl.“ Mohl na ní lpět. Každý jiný by na ní na jeho místě lpěl. Ale on na ní nelpěl. Toto menšení se, realizované vydáváním sebe sama,je počínáním, z něhož se šíří ono podivuhodné a podmanivé kouzlo vánoc. Naše tělo se takovým projevům vzpírá a uhýbá před nimi. Naši mysl však takové počínání fascinuje: Boží Syn na sebe vzal „způsob služebníka“ a stal se „jedním z lidí“! V relaci běžných vzorců chování je to počínání zcela absurdní. Důvod je jasný. Kdo tak činí, kdo se dobrovolně vydává, ten na to vždycky doplácí. Ale jsou situace, které jinak než vydáním sebe sama vyřešit nelze. Buď se jeden stane dobrovolně chudým nebo všichni ve své chudobě zahynou. Vánoce avizují, že si Bůh nepřeje naše zahynutí. Naopak se za nás aktivně nasazuje. Modly křečovitě drží každou korunu, které se zmocní. Opravdový Bůh se na rozdíl od nich pro člověka stává chudým, abychom my jeho chudobou zbohatli.

Nevede ho k tomu nic jiného než nekonečný zájem o své stvoření. Mohl si sedmého dne říci „teď definitivně padla“, teď už se budu jen nořit do svých božských hlubin, meditovat si a člověka s jeho úlety a z nich plynoucími problémy hodím za hlavu. Ale on nestaví větší stodoly, aby do nich kumuloval své rostoucí duchovní bohatství. On potvrzuje své božství tím, že se o své bohatství dělí. Dává je svému stvoření. Ve svém Synu tak činí až do sebevyprázdnění. Dává nám jeho prostřednictvím stále další nebeské poklady a nepřestává ani když mu jeho stvoření působí bolest, když se od něj odklání, když ho opouští, když se staví proti němu. Místo, aby na nás uvalil sankce, přichází mezi nás. Místo konečného řešení, kterým by potvrdil ztracenost ztracených, se zříká svých božských privilegií a bezbranný vstupuje mezi hříšníky. O Vánocích nad tímto jeho počínáním v údivu kroutíme hlavou. O Velikonocích nám nad ním tuhne krev v žilách. Tehdy je už totiž mimo jakoukoli pochybnost, že se pro nás Bůh ve svém Synu vydal úplně ze všeho.

Apoštol Pavel nepsal Korintským křesťanům o Bohu, který se pro čka stal chudým, jen proto, aby je vzdělal ve věrouce. Jeho záměrem bylo získat je pro tento životní styl. Přečteme-li si celou 8. kapitolu druhého listu do Korintu, zjistíme, jakým způsobem se o to pokouší. Nedovolává se Zákona ani netvrdí, že mu to zjevil D. sv. Pavel zde píše o těch, kteří už na Bí milosrdenství zareagovali. O křesťanech ze sborů v Makedonii, kteří pomohli hospodářsky rozvrácenému sboru v Jeruzalémě. Jeruzalémští křesťané se dostali po nezdařeném experimentu se společně sdíleným majetkem do velmi obtížné situace, kterou nedokázali sami zvládnout. Nikoli tedy příkaz, ale odkaz na to, jak se projevuje Kristem formovaná víra: Náš Pán, JK byl bohatý, ale pro nás se stal chudým, abychom jeho chudobou zbohatli. Kdo se k němu hlásí, nemůže jednat jinak. Nemůže si to, čím byl obdarován, nechávat pouze pro sebe. Kdo náleží Kristu, ten přestává vidět jen sebe sama.

Vánoční andělské zvěstování nám staví před oči Spasitele. A ten nám na sobě odhaluje podobu pravého života. O tomto životě můžeme říci, že kdo si své předpoklady schraňuje pouze pro sebe, ten se Spasiteli nepodobá. Kdo se odváží vydávat se, ten je mu naopak blízký. Ochota obětovat časné, otevírá možnost získat věčné. V této záměně se skrývá ono „vánočně tajemné“, co si nás každoročně tak podmaňuje. Vstoupit do tohoto tajemství nepodmiňují žádné kouzla a čáry. Jediné, čeho je třeba, je mít rád. Stejně jako Bůh, který tak miloval svět, že do něj poslal svého Syna, aby žádný, kdo se k němu přiznává nezahynul, ale měl život věčný. Kdo se v lásce vydává, ten nikdy není chudý. Bůh ho naopak činí bohatým. Ne výší bankovního konta, ale mírou pokoje, který blahodárně prostupuje každý jeho den. V Ježíši se pro nás stal Bůh chudým, abychom jeho chudobou zbohatli. Na kom se tento jeho záměr naplňuje, ten duchovní kapitál, který od Krista přijal, nezakopává do země, ale investuje do svých bližních, aby nejen on, ale i oni zbohatli. Amen

MODLITBA

Pane Ježíši Kriste, vrátil jsi nám svou chudobou to, o co jsme se připravili svou touhou po hromadění. Děkujeme ti, že smíme žít pod blahodárným vlivem tvého evangelia skryti ve tvé lásce a obklopeni tvým milosrdenstvím. V tobě je nám Bůh blízko jako v nikom jiném. Kde jsi ty, tam je Bůh mezi námi. S tebou jsme bohatí i když máme prázdnou peněženku. Amen

PÍSEŇ – 294

****************************************************************

Apostolikum –

ustanovení – 1 Kor 11,23-26

Z jeho plnosti jsme byli obdarováni my všichni milostí za milostí. Boha nikdo nikdy neviděl; jednorozený Syn, který je v náručí Otcově nám o něm řekl.

VYSLUHOVÁNÍ

Pochválen buď Hospodin Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid a vzbudil nám mocného spasitele z rodu Davida, svého služebníka.

*************************************************************

PÍSEŇ – 297

PŘÍMLUVNÁ MODLITBA

Pane Ježíši Kriste, díky tomu, že jsi opustil slávu Otcovu už nejsme lidskými nuzáky. Co jsme v adamovi zpackali, to jsi ty napravil. Vykoupil jsi nás ze zajetí našeho vzhlížení se v sobě samých. Otevíráš nám oči a my vidíme, že na světě nejsme sami, ale že je kolem nás spousta dalších lidí, kteří mají být stejně jako my Božím obrazem. A otevíráš nám i srdce, takže nám tito lidé přestávají být lhostejní. Prosíme zejména za ty, kteří pro víru v tebe trpí. Nedovol, aby byli mučeni a zabíjeni. Prosíme za ty, kteří zůstali v životě sami a jejich jediným potěšením je utíkat se do vzpomínek. Dej jim důvod, aby se mohli radovat i z přítomnosti. Prosíme za ty, kteří tento svět opouštějí. Buď jim na jejich cestě milostivým průvodcem a doveď je až před Boží trůn. Otče… Amen

POSLÁNÍ – 1 J 4,8-12

POŽEHNÁNÍ – 2 Kor 13,13

PÍSEŇ - 655


Emanuel Vejnar

Zpět do ohlasů | Začátek dokumentu


Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Lysé nad Labem lysá