OHLASY  SBORU V LYSÉ NAD LABEM
HISTORIEORGANIZACEOHLASYPOZVÁNÍAKTUALITY


BOHOSLUŽBY V LYSÉ NAD LABEM - 3. 2. 2013


VSTUPNÍ SLOVA – Ž 147, 2 . 7. 11
PÍSEŇ – 147
MODLITBA

Pane, jsme ti vděčni za to, že jsi nás postavil do světa, v němž jsi učinil všechno dobré. Slunce, zemi, vodu, vzduch. A nás, jako bytosti, které se ti mají podobat. Když narážíme na zlé věci, jsou to naše lidské přílepky, jimiž jsme chtěli ve své pýše tvé stvořitelské dílo opravit. Chtěli jsme se dostat ještě výš než jsi nás postavil. Místo toho jsme však spadli zpátky do prachu, ze kterého jsi nás učinil. Plazíme se v něm jako hadi. Ty nás však opět zvedáš na nohy. Děkujeme ti, že se k nám neobracíš zády, když si svou zpupností život takto babráme. Zastavuješ nás na našich útěcích, ukazuješ nám, kde je naše místo, kde je bezpečí, kde jsme doma. Je to tam, kde máme společenství s tebou. S Bohem, který je věrný, miluje spravedlnost a svou vládu korunuje milosrdenstvím. Děkujeme ti Pane zato, že nás vysvobozuješ ze zajetí našich zlých i černých myšlenek. Kde se necháme proniknout tvým Duchem, tam z našich srdcí padají okovy a my přestáváme milovat jen sama sebe a s láskou přijímáme i ty, kteří stojí vedle nás. Radujeme se z toho, že můžeme dorůstat této plnosti lidství. Amen

ČTENÍ PÍSMA SVATÉHO - Sk 16,16-24

PÍSEŇ – 214

KÁZÁNÍ – Sk 16,25-34

Milí bratři a sestry, ona mladá otrokyně, která ve Filipis potkala Pavla se Silasem, vydělávala svým pánům velké peníze. Předpovídala budoucnost a takové umění se v každé době dobře platí. Lidé totiž v každé době touží vědět, co je čeká a na co se mají připravit. Jestli půjdou ceny dolů nebo jestli se bude zdražovat. Jestli budou zdraví a bude se jim dařit dobře, jestli prožijí spokojeně sklonek života. Otázek na téma „budoucnost“ je nekonečná řada. Každý stát si školí specialisty, kteří mají za úkol uvažovat o budoucnosti své země a navrhovat opatření, která by minimalizovala předpokládané negativní vlivy. Knížky a filmy typu silence fiction patří k těm nejoblíbenějším. – Kde je kořen touhy po tom, dozvědět se, co přijde? Určitě jde o víc než o pouhou zvědavost. Ta je dominantní, když se ptáme po minulosti. Snaha nahlédnout do budoucnosti souvisí s naší existenciální nejistotou. V jejím pozadí je strach z utrpení, z opuštěnosti a v posledu strach ze smrti. Čk chce vědět, co bude, aby se na tu špatnou budoucnost mohl připravit, případně se ji pokusil změnit.

Obchod, který vydělával na této odvěké lidské touze, dobře prosperoval i ve Filipis. Majetní filipští měšťané tam vlastnili otrokyni nadanou věšteckým duchem. Ta za úplatu odhalovala věci budoucí. Příchodem Pavla a Silase se jim však toto podnikání začalo hroutit. Médium, které dosud hýřilo fantazií a každému dokázalo říci něco zajímavého, se ve svých výpovědích stalo naprosto stereotypním. Od chvíle, kdy ona dívka potkala Pavla se Silasem, za nimi chodila a pořád opakovala: Toto jsou služebníci jediného Boha. Zvěstují vám cestu ke spáse. To se majitelům otrokyně samozřejmě vůbec nelíbilo. Utíkaly jim tak kšefty. Velice výnosné kšefty. A tak se rozhodli rázně zakročit. Uchopili Pavla a Silase a vlekli je na náměstí před městskou správu. A protože obracet lidskou mysl k božstvům nebylo ve Filipis trestné, obvinili je z pobuřování. Je zajímavé, jak rychle jejich obvinění zabralo. Proti apoštolům se okamžitě obrátil dav a soudcové je preventivně rozkázali důkladně zbičovat. Pak je odvedli do vězení.

A tady se dostáváme k jádru příběhu. Události, které se ve vězení odehrály, jsou ukázkou toho, co znamená záchrana z víry. Zbičovaní, ranami pokrytí apoštolé zde zpívají. Nezahořkli, nezačali Pánu Bohu vyčítat, co to na ně dopustil. V situaci, kdy nevědí, co je zítra čeká, písní a modlitbou velebí svého Pána. A nezpívají nějak šeptem. Zvuk jejich písně se nese celou věznicí. A vězňové je poslouchají. Píseň má samozřejmě prvořadý význam pro toho, kdo ji zpívá. Může se však stát i důležitým svědectvím pro ty, kteří ji slyší. Ten apoštolský dvojzpěv byl působivý už svým žánrem. Nešlo totiž o žalozpěv, nýbrž o chvalozpěv. Ve věznici se pláče, zoufá, nadává nebo zuří, ale nechválí! Zdá se totiž, že není koho a není zač. Pavel se Silasem to vidí jinak. Ačkoli byli ztýráni, mají okovy na rukou a nohy sevřené v kládě, vědí, že stále patří Hnu, a že je od jeho lásky nemohou odloučit ani výšiny ani hlubiny, ani přítomnost ani budoucnost, ani andělé ani mocnosti, ani život ani smrt. Tato víra je činila svobodnými i v okovech. Povzbuzovala srdce a zvedala hlavu.

My, lidé máme sklon ve svých problémech Pána Boha obviňovat. Možná si tím na chvíli zchladíme žáhu, ale určitě tím ničemu nepomůžeme a nic nezískáme. Zbavíme se tím jen toho posledního potěšení a poslední naděje, které nám v našem soužení ještě zbývají. Pavel se Silasem si uchovali víru i ve vězení. Náš zesnulý president TGM říkával, že je možno pověsit se na Boha nebo na hřebík. Jiné alternativy podle něj pro lidský život není. Pavel se Silasem se jednoznačně rozhodli pro tu první možnost. A ukázalo se, že to bylo ku prospěchu nejen jim, ale i dalším. Dozvídáme se, že všem vězňům pobývajícím ve filipském žaláři, spadla pouta a dveře jejich cel se otevřely. Všichni, kteří slyšeli jejich chvalozpěv, se stali svobodnými. Zůstávali sice stále za zdmi věznice, jejich pobyt zde však získal nový rozměr. Jejich mysl přestala naplňovat jen prázdnota, marnost a beznaděje. Píseň plná vděčnosti, která k nim dolehla, jim dovolila vystoupit až k nebi. Byli v žaláři, ale ruce a mysl měli volné a ústa se k tomu chvalozpěvu připojovala.

Jedné osobě věnuje pisatel Sk obzvláštní pozornost. Je to žalářník. Ten jediný nebyl proměnou, která změnila kárné zařízení na místo radosti, potěšen. Dokonce vytasil meč a chtěl se zabít. Vězení, kde se vězni přestali bát, kde si zpívají, přestává být vězením v pravém slova smyslu. Ti, které měl hlídat, byli sice stále ještě za mřížemi, žalářník si však uvědomoval, že už nad nimi nemá moc. Ale evangelium je „mocí ke spasení pro každého“. Nejen pro apoštoly a pro zločince. I pro žalářníky! V revoluci, kterou evangelium způsobuje v lidských myslích, nepadají hlavy. Tato revoluce má jedinou oběť: Ježíše Nazaretského. Evangelium neodsuzuje a nelikviduje ani své nepřátelé. Církevní otec Origenes byl touto myšlenku stržen natolik, že ho přivedla až k tvrzení, že i ďábel může být spasen. Tento názor byl sice církví odmítnut, Boží milost se však zastavuje skutečně, až teprve těsně před ním. Žalářník dostal na svou otázku: Co mám dělat, abych byl zachráněn, jasnou odpověď věř v Pána Ježíše a budeš spasen ty i všichni, kdo jsou ve tvém domě.

Tato věta je radostným poselstvím pro vězně i pro jejich žalářníky. Proto má být jedněm i druhým zvěstována. Je pravda, že není vždycky přijímána. Obzvláště tragické je, když ji nechtějí slyšet vězňové. Obzvláště povzbuzující je, když ji chtějí slyšet žalářníci. Ten z Filipis dal svou radost najevo tím, že ještě v noci pozval Pavla se Silasem do svého domu. Umyl jim rány, prostřel stůl a s celou svou rodinou se nechal pokřtít. V jeho životě došlo k zásadní proměně. Stal se z něj „žalářník s lidskou tváří“. Skutečně, nevyzpytatelné jsou cesty Páně. Začátek byl přitom tak depresivní: Falešná obžaloba, bičování, žalář… a k jak pozoruhodnému konci to dospělo! Pavel se Silasem nejen že byli osvobozeni, ale pomohli svobodně se nadechnout i dalším. A viditelný či spíše slyšitelný počátek všeho byl v tom, že i ve vězení dokázali zpívat. V tom nám jsou inspirací. Ten osvobozující chvalozpěv přitom není záležitostí hudebního nadání. Schopnost zpěvu žaláři souvisí s vírou. S tím, jestli se dokážeme spolehnout na to, v co doufáme a počítat s tím, co nevidíme. Amen

MODLITBA

Pane Ježíši Kriste, tobě vděčíme za naději, která nás nese. Radujeme se z toho, že se smíme nazývat tvými a máme tak podíl na tvých zaslíbeních. Být tvým učedníkem znamená jít cestou života. Zpívat ti chvalozpěvy je slavnější než cokoli jiného. Nic se nevyrovná svědectví o tom, že jsi přemohl smrt a dáváš nám na svém vítězství podíl. Amen

PÍSEŇ – 482

SBOROVÁ OHLÁŠENÍ –

PŘÍMLUVNÁ MODLIBA

Pane Bože, prosíme za lidi, kteří zvěstují tvé evangelium. Dávej jim k tomu dar slova, ale i vlídného projevu a laskavého úsměvu. Prosíme za ty, ke kterým tvé evangelium doléhá. Učiň svým Duchem jejich nitra úrodným polem. Ať do nich tvé Slovo zapadne, vzklíčí a přinese užitek. Prosíme za lidi, kteří se dostali pro víru v tebe do těžkých situací. Ať mají sílu i v nesvobodě zpívat. Ať se i dnes dějí věci, o jakých jsme slyšeli. Ať pod dojmem tvého Slova padají pouta našich svázaností. Ať se tvá církev neostýchá odpovídat lidem, kteří se ptají, co mají dělat stejně, jako filipskému žalářníkovi odpověděl Pavel: „Věř v Pána Ježíše a budeš spasen ty i všichni v tvém domě“. Jen tudy vede cesta ke spáse. Otče… Amen

POSLÁNÍ – Žd 11,1-2

POŽEHNÁNÍ – Žd 13,20-21

PÍSEŇ - 489


Emanuel Vejnar

Zpět do ohlasů | Začátek dokumentu


Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Lysé nad Labem lysá