OHLASY  SBORU V LYSÉ NAD LABEM
HISTORIEORGANIZACEOHLASYPOZVÁNÍAKTUALITY


BOHOSLUŽBY V LYSÉ NAD LABEM - 4. 9. 2011


VSTUPNÍ SLOVA – Ž 51, 3-4
PÍSEŇ – 51,1-4
MODLITBA

Pane Bože, je nám v životě velkou posilou vědomí, že smíme žít z tvého milosrdenství. Naše lidská spravedlnost má krátký dech. Jednou se k ní vyburcujeme, ale devět a devadesátkrát selžeme. Naše mysl je připravena žít podle tvého Slova, naše tělo však selhává. Stále znovu se tak propadáme do poloh, ve kterých být nechceme. A čím jsme hlouběji, tím obtížněji se nám daří povstávat a napravovat, co jsme pokazili. Radujeme se z toho, že k nám ze své božské svrchovanosti nemluvíš pouze jako Soudce. Ve svém Synu se stavíš na naši stranu a jeho obětí vyvažuješ nepravosti, s nimiž bychom si neporadili. Tvé spásné počínání nás motivuje, abychom se znovu pokoušeli uchopit svou lidskou odpovědnost. Když v Ježíši za nás mřeš, nemůžeme jen nečinně sedět, litovat se a naříkat. Tvůj příklon přináší naději do naší beznaděje. A kde je naděje, tam má smysl se o něco snažit. Chceme žít v pravdě, ale neztratit přitom ze zřetele ty, kteří jsou vůči ní cyničtí. Ať i tyto lidi dokážeme pro tvou pravdu získat. Amen

ČTENÍ PÍSMA SVATÉHO – L 18,9-17

PÍSEŇ - 171

**************************************************************

KŘEST

Je dobré usilovat o spravedlnost, ale není dobré si na své spravedlnosti zakládat. A nezáleží na tom, je-li ta spravedlnost domnělá nebo skutečná. Ona je totiž i ta nejskutečnější spravedlnost vždycky děravá jako cedník. Konstruktivní, realistický a Bohu milý přístup k životu spočívá v tom, že důraz na sebe sama poněkud oslabím a ono svaté a spásné hledám mimo sebe. Nad sebou. U toho, který sedí na pravici Boha Otce všemohoucího.

Manželé Alena a Antonín Svobodovi dnes přinášejí ke křtu svou dceru Šárku. Je za tím touha, nasměrovat ji v životě právě tímto směrem. Křest sám o sobě člověka nevychová a netvární. Je však jasným vyznáním rodičů, co by svému dítěti přáli a kde by ho chtěli v životě vidět. Po vyznání však nastává doba jednání. Své děťátko je třeba vzít za ruku a vést k tomu, jehož obětí bylo ve křtu spásně zakryto. Můžete si být jisti, že vám v tomto počínání bude náš sbor pomocí.

Povstaňme nyní a vyslechněme ustanovení křtu, jak je dává svým učedníkům vzkříšený Ježíš: Mt 28, 18-20

Prosím rodiče a kmotru, aby předstoupili s dítkem před stůl Páně. Ptám se Vás:

Věříte, že s Ježíšem smíte žít smysluplný, nadějný a pro jeho oběť do věčností ústící život? – Je-li tomu tak, odpovězte: Ano, věřím.

Chcete, aby se Vaše Šárka stala součástí Kristovy církve? – Je-li tomu tak, odpovězte: Ano, chci.

Slibujete, že budete vést svou dceru slovem i životním příkladem tak, aby měla možnost rozpoznat v Ježíši Syna Božího? – Je-li tomu tak, odpovězte: Ano, slibuji.

Vyznejme nyní všichni společně svou víru apoštolským způsobem: Věřím ...

Pane Bože, ty jsi zdrojem života. Stál jsi u kolébky vesmíru i jednoho každého z nás. To je obrovský vklad z něhož můžeme těžit. Prosíme tě o tvého Ducha, který by nás vedl tak, abychom svěřené dny nepromarnili. Děkujeme ti, že jsi k nám sestoupil ze svých výšin ve svém Synu. V něm ses stal blízkým a srozumitelným i těm nejmenším. Prosíme, ať se tvůj Syn, který je nám ve svém lidství zcela podoben, stane chlebem života i pro Šárku, kterou dnes její rodiče přinášejí ke křtu. Amen

Šárko Svobodová, křtím tě ve jméno Boha Otce, i Syna i Ducha svatého. Amen

Hospodin je strážce tvůj, Hospodin je zastínění tobě po pravici.

Nebude na tebe bíti slunce ve dne ani měsíc v noci.

Hospodin tě bude střežit ode všeho zlého, on bude střežit tvou duši. Amen

****************************************************************

PÍSEŇ - 458

KÁZÁNÍ – Ř 9,30b-33

Milí bratři a sestry, co si představit pod spravedlností, o které zde apoštol mluví? Spravedlivý je soudce, který se nedá uplatit ani jinak získat k nečestnému jednání. Spravedlivý je učitel, který nikomu nenadržuje ani nikoho nedeptá. Spravedlnost je prostě způsob, kdy měřím všem stejnou mírou. Záběr toho výrazu v Bibli je však ještě o něco širší. Neoznačuje pouze objektivitu určitého postoje. Biblická spravedlnost představuje životní trend. Úsilí promítnout tuto objektivitu do všech poloh lidského počínání. Takový životní projev se Bohu líbí. Spravedlivý člověk je člověkem podle Božího gusta. Biblická spravedlnost je jakýmsi „vyšším principem“. Vyšším proto, protože spravedlivý kvůli ní často trpí újmu. Vlastně je to pravidlem. Výhody jdou ruku v ruce s nespravedlností. Každá spravedlivě vydělaná koruna na sobě nese kapky potu. Je za ní přemáhání, sebezapření i bolest. Možná proto spravedlnost nepřejeme známým, když jim třeba gratulujeme při narozeninách. Uvědomujeme si, že bychom je tím přáním vůbec nemuseli posunovat do něčeho příjemného.

Spravedlnost je bezesporu kvalita. Je však nesmírně důležité, jakým způsobem se snažíme této kvality dosáhnout. Apoštol uvádí dva přístupy. Člověk buď usiluje o spravedlnost podle zákona nebo jí dosahuje z víry. Ten první způsob byl cestou Izraele. Pavel přitom konstatuje, že lid Staré smlouvy k cíli zákona nedospěl. Ten druhý způsob je – nebo by podle apoštola alespoň měl být – cestou církve. Říkám to proto podmíněně, protože v církvi vždycky byly a jsou proudy, které se zákonictvím koketují. Problém zákonictví přitom není v tom, že křesťan ctí jednoho Boha, chodí v neděli na bohoslužby, váží si rodičů a je věrný svému partnerovi. Problém vzniká ve chvíli, kdy si člověk z tohoto svého počínání dělá zásluhu. Když v něm roste pyšný dojem, jak ty úkoly od Pána Boha briskně zvládá. A když ne úplně dokonale, tak určitě lépe než jeho bratr či sestra. Žádný zákoník – ani ten křesťanský –nemá rád ve skutečnosti Ježíše. Ústy ho třeba vyznává, vnitřně je mu však tento nositel a dárce milosti kamenem úrazu a skalou pohoršení. Ježíšova milost totiž všechno zákonictví rozleptává. I o tom, kdo selhal a chytne se ho vírou, platí, že nebude zahanben.

Toho, kdo se jako farizeus z Ježíšova podobenství postí dvakrát za týden a dává desátky ze všeho, co získá, to samozřejmě štve. Říká si: Jak já k tomu přijdu, že jsem na tom před Bohem stejně – a vlastně hůř, než ten, který přiznává, že je hříšný? Kde je tu nějaká spravedlnost? Spravedlnost podle zákona tu skutečně není. Byla totiž překonána. Tento typ spravedlnosti už není posledním, nýbrž pouze předposledním stupněm kvality. Tím posledním se stala milost. Ne jako administrativní akt amnestie, ale jako projev lásky toho, který jako jediný dospěl k cíli zákona na základě svých skutků. Dějiny do té doby nic podobného nezaznamenaly. Ježíš člověka vysvobozuje ze situace, kdy – touží-li po spáse – musí spasit sám sebe. To neznamená znehodnocení projevů, které Hospodin kdysi Mojžíšovi v Desateru označil za svaté. To znamená fascinující vstřícnost vůči těm, kteří tento nárok nejsou schopni naplnit. Ať proto, že to už vzdali nebo proto, že ať se snaží jakkoli, narážejí na meze svých možností. Ježíš postihuje situaci těch druhých slovy: „Duch zajisté hotov jest, ale tělo je slabé.“

Zbožnost Izraele nepostrádala opravdovost nasazení. Dovést ji k dokonalosti však bylo nad jeho síly. Nad lidské síly. Ti, kteří se s tím nechtěli smířit, se až s jakousi křečí se snažili přesvědčit Boha, sebe i lidi, že spravedliví jsou. Pavlova zvěst o ospravedlnění z víry znamená osvobození od úzkosti z toho, že přešlápnu-li, bude to mít za důsledek mé věčné zatracení. Ve svém dopise Pavel římským křesťanům sděluje: „Už se nemusíte vytahovat za vlasy z bahna. Bůh vám podal ve svém Synu pomocnou ruku. Stačí se jí chytit, stisknout a držet se jí.“ Toto Boží počínání člověka zachraňuje. Něžně laskavě a zcela bezpečně. O kámen a o skálu, jimiž Pavel symbolizuje Ježíše, se může člověk roztříštit. Ale může se Ježíše také chytit a zachránit tak svůj život. Na tomto kameni a skále položenými samotným Bohem, se tříbí lidské životy. Ježíš je nevyčerpatelnou studnicí spravedlnosti. Kdo se k němu vírou přimkne, ten směruje vzhůru k nebi. Kdo ho ignoruje, ten se propadá dolů, do prostoru, kde dominuje samolibost a pýcha, jehož skutečnými vládci však jsou úzkost, stres a marnost.

Pohané, kteří přitakají Pavlovu zvěstování, předcházejí lid Staré smlouvy do BK. Jako by se tu naplňovalo ono Ježíšovo: „První budou poslední a poslední první. Ti, kteří usilovali o spravedlnost podle zákona, Spasitele ukřižovali. Ti, kteří se tváří v tvář jeho smrti zhrozili své nespravedlnosti, se k němu přimknuli a stal se jim zdrojem života. Pavel tu proměnu prožil na svém vlastním těle. Jako farizeovi mu byl Ježíš nepřítelem. Jako křesťanovi se mu stal nejvyšší instancí, zdrojem a garantem života. Skutky zotročují a vedou do slepé uličky. Víra osvobozuje a vede ke spáse. Pavel chce tímto textem římské křesťany povzbudit, aby se nedali zatlačit všelijakými falešnými proroky do slepé uličky, ale přimknuli se vírou k tomu, jehož Izrael po věky vyhlížel. Je tragickým paradoxem, že je tento Spasitel právě židům kamenem úrazu a skálou pohoršení. Přišel přece proto, aby se stal na prvém místě jim kamenem pomoci a skálou spásy! Apoštol na základě své osobní zkušenosti dosvědčuje, že kdo v něho věří, nebude zahanben. A až jednou dojde ke konečnému lámání chleba, odejde ospravedlněn do svého domu. Amen

MOLITBA

Pane Ježíši Kriste, ačkoli se jako křesťané zaštiťujeme tvým jménem, dokážeme být pořádnými zákoníky. Stáváme se jimi zvláště tehdy, když máme dojem, že jsme mravnější než ostatní. A hned z toho vyvozujeme, že bys měl s námi jednat jinak než s nimi: v rukavičkách. Nedej nám zapomenout na to, že pýcha přechází pád. Amen

PÍSEŇ – 410

VEČEŘE PÁNĚ

SBOROVÁ OHLÁŠENÍ

PŘÍMLUVNÁ MODLITBA

Pane Ježíši Kriste, prosíme za ty, kteří se dostali do zákonické pasti. Bojí se, aby dodrželi všechny příkazy a zákazy a nepřišli tak o místo ve tvém království. Prosíme i za ty, kteří nad plněním zákona vnitřně rezignovali, navenek se však snaží vytvářet dojem, že jsou spravedliví. Jsme ti vděční zato, že jsi svou obětí zákon naplnil a jeho břemeno z nás tak sňal. Z tvé milosti máme podíl na tvé spravedlnosti. Radujeme se z ujištění, že nikdo, kdo v tebe věří, nebude zahanben. Otče… Amen

POSLÁNÍ – Filip – 3,7-11

POŽEHNÁNÍ – 1Tes 5,23

PÍSEŇ - 681


Emanuel Vejnar

Zpět do ohlasů | Začátek dokumentu


Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Lysé nad Labem lysá