V průzkumech veřejného mínění tradičně vítězí názor, že se má církev starat o handicapované. Takovou aktivitu dokáže český bezvěrec ocenit. Má to dobře spočítané. Bude-li se o handicapované starat církev, odpadne starost o ně jemu. Někde na tento model přistoupili a rozvinuli široké sociální aktivity. Děje se tak sice v návaznosti na státní rozpočet a většinu pracovníků tvoří lidé mimo církev, ale budiž. Nemohu se ovšem zbavit dojmu, že čím větší je sociální záběr církve, tím více přichází zkrátka český věřící. Náhle se stává se svými „pouze duchovními“ touhami a problémy oproti těm sociálně handicapovaným jaksi nedůležitý. Ve zmaterializované církvi se tak původně cílová skupina „těch, kteří věří“, stává jen doplňkovým zdrojem financí pro subvencování veřejností uznávaných církevních aktivit.
Zpět do ohlasů | Začátek dokumentu ![]() Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Lysé nad Labem ![]() |